Tak nějak s trochou nadsázky lze zjednodušeně okomentovat jeden z dalších, v tomto případě hodně nestydatých pokusů Aleny Schillerové, jak sehnat peníze na Babišovo rozdávání. Ještě ani nedoznělo vzrušení z návrhu zdanit sedmi procenty internetové giganty typu Facebook, Google apod. a donutit USA k odvetným opatřením a Schillerová zasazuje další úder. Tentokrát do řad vlastníků investičních bytů. Investiční byt sami neobýváte, pronajímáte ho.
Doposud při prodeji takového bytu platí daňová výjimka. To chce ale šéfka státní kasy změnit a potrestat (jiné slovo nejde použít) vlastníka při prodeji bytu, který vlastní méně než patnáct let, patnáctiprocentní daní ze zisku. To je naprosto bezprecedentní útok na část střední a vyšší střední třídy, která v této oblasti podniká. Komunistům návrh zní jako rajská hudba, jejich šéf Vojtěch Filip oblažil veřejnost rázným bolševickým konstatováním, že „byty mají sloužit především k bydlení, nikoli jako investice, která slouží k tomu, aby někdo jiný platil nájem z bytu vlastníkovi“. Jak vystřižené z padesátých let minulého století. Nebývalou soudnost, i když se nebrání dalšímu projednávání, projevila ČSSD. Její předseda Jan Hamáček vyjádřil pochybnosti nad obhajobou návrhu ze strany předkladatelky, že v důsledku přispěje k uvolnění trhu s byty. Hamáček se naopak domnívá, že půjde o komplikaci. Dodejme, že důvodně.
Daňové úlevy a podpora ze strany státu totiž zvýhodňují nákup a prodej bytů před pronájmem, například v situaci, kdy dochází ke změně zaměstnání do vzdálenějšího regionu.
Patrně proto, aby se koaliční vlk ANO 2011 nažral a sociálně demokratická koza zůstala celá, přišla ČSSD s vlastním návrhem, který ruší odpisy automobilů určených k podnikání od nákupní ceny jeden milion a výše. Jinak řečeno, podnikáte a slouží vám k tomu automobil s pořizovací cenou do jednoho milionu bez DPH – odepisujete, koupili jste dražší – smůla. Kolik asi stojí středně velký nákladní nebo užitkový automobil…
Veškeré nedávné a současné tanečky kolem státní kasy bohužel svědčí o tom, že prezidentem Zemanem opěvovaná ministryně Schillerová svoji roli až tak bravurně nezvládá. Opozice na její ne příliš šikovné počínání permanentně upozorňuje, ale ministerský předseda a zároveň její stranický šéf Andrej Babiš je vůči těmto výtkám naprosto imunní. Není vůbec těžké dovtípit se proč. Andrejovi Babišovi je už nyní, vzhledem k jeho „dotačním potížím“ naprosto jedno, kdo sedí na postu ministra financí a jestli je státní kasa naplněná nebo se v ní prohánějí myši a pavouci. Jemu jde o kasu vlastní. Věřme, že po příštích volbách už ho starosti o tu státní nebudou obtěžovat. O Aleně Schillerové nemluvě…
Státní kasu naplníme, i kdyby lidem neměla zbýt ani koruna…
