Hmyz většinou bereme jako něco, co nenechá v létě na pokoji buď přímo nás nebo alespoň naše potraviny. Jistě je nám ale jasné, že bychom bez něho nemohli dost dobře existovat. Pokud by vyhynuli příslušníci z říše hmyzu, pak by tato apokalypsa brzy potkala i ptactvo a pak by pomalu končil i svět rostlin. Hmyz tedy není jen něco obtěžujícího, ale je pro nás rozhodně důležitý. A prý bychom se od něho mohli dokonce i něco přiučit. Vědci na Georgijském technickém institutu se rozhodli, že budou studovat sršně. A to zejména jejich sociální vztahy. § Sršeň obecná,ačkoliv bychom tomu možná ani nevěřili, patří mezi sociální hmyz.
§ Tudíž není jen tou neforemnou hroudou, která v letních večerech nejprve krouží kolem nás a pak zmateně naráží do zdí a různých jiných předmětů.
V hnízdě jsou vytvořeny něco jako jesle, kde se dospělí společně starají o všechny potomky.Tudíž je většinou hnízdo alespoň dvougenerační. Uspořádání je v podstatě jednoduché.
§ Obyvatelé jsou rozděleni na
a) královskou kastu
– určena k rozmnožování
b) dělnickou kastu
– určena na práci.
Všichni společně pak ochrání celé společenství. Prostě dokonalý svět.
Dělnice neznají odpočinek
Ačkoliv se sršní většinou obáváme ze všeho hmyzu nejvíce, je to spíše dáno jejich velikostí. Čím větší tvor, tím z něho máme větší strach. Pokud bychom porovnali sršeň s včelou, pak včela má patnáctkrát silnější jed nešli právě sršeň. Prý ho ale tento hmyzí obr dokáže vystříknout až do vzdálenosti čtyřiceti centimetrů. Největší rozměry má pochopitelně královna. Dosahuje až dvou a půl centimetru. Zimu přežijí jen ty, které jsou oplozené a mohou na jaře založit novou kolonii.
§ Aby byli obyvatelé hnízda stále v bezpečí, hlídkují u vchodu bez přestání dělnice, které v okamžiku ohrožení vyhlásí poplach.
§ Jestliže je velké horko, starají se i o přísun vody.
